Jaký je princip stavebního spoření?
Myšlenka stavebního spoření vznikla na přelomu 20. a 30. let 20. století v Rakousku a Německu, kde stavební spoření velmi úspěšně funguje dodnes. V ČR nabízejí stavební spoření stavební spořitelny od poloviny 90. let.
Účastníkem stavebního spoření může být osoba, která má trvalý pobyt na území ČR (nemusí být občanem ČR) a má přidělené rodné číslo. U stavebního spoření není žádné věkové omezení (smlouvu o stavebním spoření může sjednat právě tak narozené miminko, stejně jako kterýkoliv senior). Dále může být účastníkem i právnická osoba, ale nemá nárok na státní podporu.
Za osoby mladší 18 let nebo bez právní způsobilosti jednají rodiče nebo zákonný zástupce (stačí jeden). Vklady účastníků stavebního spoření jsou obvykle úročeny 1% až 2,1% ročně (v současné době stavební spořitelny své úroky snižují, což se týká pouze nových klientů). Vedle úroků je dalším výnosem účastníka státní podpora a právě ta dělá ze stavebního spoření atraktivní formu investice a nadprůměrného zhodnocení volných finančních prostředků s minimálními riziky.
Státní podpora v současné době činí 10% z ročně naspořené částky (max. 3 000 Kč ročně). Nárok na státní podporu se posuzuje vždy k 31. prosinci každého kalendářního roku. Klient může mít libovolné množství smluv o stavebním spoření i u různých stavebních spořitelen, ale v jednom roce může čerpat státní příspěvek, vždy jen na jednu smlouvu. Dále je účastníkům stavebního spoření, kteří splnili ve smlouvě sjednané podmínky, což je především naspoření předem dohodnuté částky (40 až 50 % cílové částky) a dobu střádání 
(v současnosti 2 roky), ale někdy i splnění určitého parametru spořivosti (hodnotící číslo, ohodnocovací číslo, atd.) nabídnuta možnost čerpání velmi výhodného úvěru na stavební účely spojené s řešením bydlení. Klient musí uzavřít se stavební spořitelnou písemnou smlouvu, ve které se zavazuje ukládat pravidelně (lze měsíčně, čtvrtletně, pololetně, ročně) dohodnutou částku, přičemž jde o minimální výši. Lze však ukládat i vyšší částky, nebo nepravidelné úložky. Stavební spoření lze zaplatit i jednorázově na 6 let dopředu. Hodně klientů ukládá také 20 000 Kč 1x ročně, zpravidla na konci kalendářního roku.
Státní podporu může získat:
- občan České republiky
- občan Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem České republiky (až po vstupu ČR do EU, tj. od 1.5.2004)
- fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky
Většina stavebních spořitelen požaduje, aby na účet stavebního spoření přibyla každý rok alespoň minimální úložka (zpravidla 0,3% až 0,5% měsíčně z cílové částky, respektive 12 násobek této částky ročně), existuje možnost, že tato úložka je pouze doporučení, nikoliv však minimální, tzn. že může být i nižší. Ve všeobecných obchodních podmínkách, které jsou součástí smlouvy a každá spořitelna je má trochu odlišné, musí být uvedena i úroková sazba z vkladů a úvěrů. Obojí je závazné po celou dobu trvání smluvního vztahu. Rozdíl mezi oběma sazbami smí být maximálně 3%. Všeobecné obchodní podmínky předkládá stavební spořitelna ke schválení Ministerstvu financí ČR.
Účastník spoření se na počátku rozhodne, zda bude jen spořit nebo i žádat o úvěr a podle toho si vybere příslušnou variantu (tarif). Může se také stát, že klient v době sjednávání smlouvy není ještě pevně rozhodnut, a proto některé stavební spořitelny umožňují svým klientům požádat o změny i v průběhu spoření. V každé smlouvě o stavebním spoření je stanovena tzv. cílová částka, od které se odvíjí celé stavební spoření. Cílová částka = vklady účastníka + úroky z vkladů + státní podpora + úroky ze státní podpory + případný úvěr. Každá stavební spořitelna si účtuje při uzavření smlouvy o stavebním spoření tzv. uzavírací poplatek (někdy také jednorázová úhrada za uzavření smlouvy) ve výši 0,85 % (u tarifů pro děti a mládež) až po 1 % z cílové částky. Některé stavební spořitelny při splnění určitých podmínek část (někdy i podstatnou) poplatku vracejí po konci spoření svým klientům zpět. Nejčastější varianta poplatku bývá 1 %. Poplatek se odúčtuje od prvních vkladů, které na účet účastníka stavebního spoření dorazí.
Stavební spořitelny si ještě každý rok účtují tzv. poplatek za vedení účtu (obdoba poplatku zavedení běžného účtu v bance), který se v současnosti pohybuje kolem 250 až 360 Kč za kalendářní rok. U těch levnějších variant poplatku si však stavební spořitelny účtují poplatek za výpis z účtu. Např. Wüstenrot má za vedení 250 Kč a 30 Kč za výpis, celkem tedy 280 Kč ročně. Mnoho stavebních spořitelen poskytuje takové „třešničky na dortu“ jako je např. zasílání klientského časopisu s novinkami o stavební spořitelně, různé výhody: jako jsou klientské karty na slevy (především na stavební materiály), soutěže a slosování o hodnotné ceny, dárky pro každého klienta, který uzavře smlouvu, atd.
Výpovědní lhůta u smlouvy ze stavebního spoření je zpravidla 3 měsíce, při uzavření tzv. následné smlouvy u té samé stavební spořitelny je zpravidla promíjena nebo je pouze cca 1 měsíc. Velká výhoda je, že smlouva o stavebním spoření se uzavírá na doba neurčitou a klient ji kdykoliv může vypovědět. Při výpovědi před uplynutím pětileté lhůty si stavební spořitelny zpravidla účtují poplatek ve výši 1% z cílové částky.
Po splnění určité doby spoření (v současné době 6 let), si klient může peníze vybrat a použít na cokoliv bez prokazování účelu. Takto využívá stavební spoření většina účastníků, protože zhodnocení prostředků je velmi zajímavé a téměř bez rizika.